Náš geneticky daný sluchový systém ve svém vnímání není laděn k poslechu mikrotonální hudby. V lepším případě nám zní „pouze“ exoticky, případně coby experiment. Ony mikrotóny jsou tam, ehm, jaksi navíc, a tudíž máme pocit hudby falešně hrané. Gruzínský klávesista Mikadze pracuje s mikrotonalitou jako výrazem moderního elektrického jazzu nejen v sólových partech, ale i v celkové … Continued

Úvodní skladba What’s Outside (titulní skladba ze stejnojmenného alba z roku 2010) překvapí rozsáhlými syntezátorovými plochami pianisty Klaudia Kováče. Smysluplněji zní „kvákající“ zvuky prolínající se s tóny elektrického piana v The Ferret – jazzrocková funky, dokonce s bluesovým podtextem, do nichž konečně vstoupí krásně hutný tón Štveráčkova tenorsaxofonu jako protipól elektrického soundu tak, jak očekáváme od dědice coltraneovské hudby. … Continued

Páni, to Kolo šlape! Přes všechny kupodivné atributy hlukařské, úletné, improvizační atp. se to celé skládá do pekelně vytvarovaného smyslu! Das Rad = kolo. Martin Archer si to na nás pěkně pochystal. Snad nikdy se ve vydavatelských počinech svého Discus Music nesplete. Ať už vydá unikátní nahrávky Keitha Tippetta, impro-variačního multisouboru Orchestra of the Upper Atmosphere … Continued

Nápad natočit v současných úpravách nejstarší české hudební památky, včetně z hodin dějepisu na ZŠ notoricky známých „pojmů“ jako Dřěvo sě listem odievá nebo Kdož sú boží bojovníci, může působit docela potrhle. Zvláště pokud interpret zvolí skutečně anachronickou podobu aranžmá, s akustickou kytarou a všemožnými etnickými perkusemi afrického, asijského i latinskoamerického původu. Ale když si uvědomíme, že leckterý … Continued

Mimořádnou muzikantskou „kolekci“ se zdařilo seskupit kolem sebe bubeníkovi skvělého tria Vein, zde také kapelníkovi Florianu Arbenzovi z Basileje. Jeho sexteto Convergence má doslova transatlantský charakter. Ze švýcarského hraničního města s Německem pochází ještě kontrabasista Rafael Jerjen. Britský jazz zastupuje vibrafonista Jim Hart. Z druhé strany Atlantiku zde hraje známý brazilský kytarista Nelson Veras a z plodného … Continued

V tom, že Iberský poloostrov patří v rámci Evropy k hudebně nejzajímavějším místům, nás pravidelně utvrzují kapely a sólisté z Portugalska, Katalánska, Baskicka, jižního Španělska a v neposlední řadě také z nevelké Galicie. Území kolem poutního místa Santiago de Compostela má jazykově a kulturně blízko k Portugalsku, ale to neznamená, že by se tamní hudba nutně podobala fadu. Po energickém dívčím … Continued

Těžko by se našla u nás rocková kapela, které má brutálnější zvuk než Plešatá zpěvačka. Její album evokuje vzpomínky na nejdrsnější rané nahrávky Swans řízlé sludgem Crowbar. Hudba je podobně nekompromisní, působí jako neúprosné zatloukání rezavých hřebů do těla na kříži, přitom však není primitivní, nestojí jen na omílání jednoho riffu. Už úvodní Pohreb lesov … Continued

Název kapely i alba, podpořený dojmem z hravého obrázku na titulce a opičími kostýmky muzikantů na promo fotografii, by mohl působit hodně naivně. Snadno vyvolá představu „folkové kapely z místní střední školy“ (i když nic proti kapelám ze střední, kdo z nás v nějaké nehrál). Jenže na muzice brněnských Makak akustikus nic v negativním smyslu naivního není. A když už, jde … Continued

Spilar je folková skupina z nizozemsky (resp. vlámsky) hovořící části Belgie. Možná i díky tomu, že vlámská výslovnost je na poslech měkčí a melodičtější než „tvrdá“ severní nizozemština, jsou písně, které pětice překládá na svém albu Stormweere, zpěvné a líbivé, názvu nahrávky („bouřlivé počasí“) navzdory. Album stojí svým charakterem někde na půl cesty mezi současným skandinávským … Continued

Chvíli po vydání pozitivně přijatého debutu Naše večery se původní duo klávesisty a kytaristy rozrostlo o bubeníka, ale do celkového vyznění se na druhém albu tato změna promítla až překvapivě málo. Pris už ve své původní podobě byli koncertně nepoměrně živelnější a energičtější, než se jim vůbec podařilo na debutovou nahrávku dostat. Její nástupce tak … Continued

V pořadí čtvrtý sólový počin amerického perkusisty Hearna Gadboise rozhodně není typickým albem world music. Nejde zde totiž primárně o ukázku rytmických dovedností či interpretaci tradičních rytmů. Vše je podřízeno fascinující zvukové estetice, která je postmoderní, zdánlivě chaotická, subverzivní a přesto naprosto neodolatelná. Již od první skladby, kde se kovové ozvěny marockých karkabusů prolínají se … Continued

Steve Dalachinsky byl dítě beatnické generace. Básník a milovník hudby od free jazzu až po tvrdý rock s chutí spojoval obě vášně dohromady. Jeho silnou stránkou bylo nekašírované „živé“ hraní si se slovy připomínající automatický způsob psaní Williama Burroughse nebo Allena Ginsberga. Vedle aktivní účasti ve spisovatelské obci byl Dalachinsky, především po své padesátce, často viděn … Continued