Chcete si nechat parádně pokazit večer? Notabene jeden z těch mála, co máte bez dětí za rok k dispozici? Pak zajděte na koncert do Modré vopice! – Tohle by si mohl pražský klub na adrese K Žižkovu 1, který si na webu čechrá svá peříčka neúprosnými adjektivy typu „legendární“, zadat jako inzerát do novin. Nelhal by ani náhodou. … Continued
Reggae, ska a rocksteady hudba má své silné komunity doslova po celém světě. Jedním z důvodů, proč se hudba s důrazem na druhou dobu tak rychle rozlila napříč kontinenty, je existence labelu Trojan Records. Ten v letošním roce mohutně slaví padesát let svého fungování a u tohoto mejdanu prostě nemůžeme chybět. Label udělal ve své době pro … Continued
Rychlým šípům bude letos v prosinci osmdesát. Že se navzdory relativně vysokému věku těší víc než dobrému zdraví, dokazuje právě vydaná knižní pocta: Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Padesátka současných komiksářů z Čech a Slovenska tu legendární pětce správných hochů z dílny Jaroslava Foglara a Jana Fischera skládá poctu. Dvojím způsobem: jednak parodicky, jednak vážně. Parodický … Continued
Název má ta kniha rozhodně výstižný. Život saxofonisty a flétnisty Jana Konopáska je jazzem přímo prodchnutý a zároveň plný změn. Sám ostatně napsal: „Kdyby se mě někdo zeptal, co je moje vlast, tak je to jazz. Stěhoval jsem se v životě třicetsedmkrát a to ne, jako že bych byl někde v hotelu, to nepočítám – … Continued
Mohli jste je vidět na bluesové scéně posledního ročníku festivalu v Boskovicích, anebo třeba na letošní Besedě u bigbítu v Tasově. Za název jim pořadatelé obvykle do závorky jako vymezení stylu píší slůvko „blues“, ale může se vám stát, že po jejich poslechu budete v šoku. Tohle že je fakt to muzeální blues? Tahle hlučná, … Continued
Londýnské pobyty mi šly k duhu. Duhové byly i barevně. První období (koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let) se v análech zove infračervené, druhé a zatím poslední období (začátkem let osmdesátých) sluje ultrafialové. Otřepaná období jako růžové a modré jsem elegantně přeskočil. Post illa verba dodávám, že podobně jako luna rytmizuje ženu i moře, mé … Continued
Fotografii se věnuje jako samouk od roku 2011. Od roku 2014 i klasické, kinofilmové. Věnuje se hlavně koncertní a divadelní fotografii. Jeho snímky vycházejí v hudebním magazínu Fullmoon, fotografuje pro brněnské Divadlo Feste a několik let se aktivně věnoval projektu Week Of Life, ke kterému se má v plánu letos vrátit. V září můžete … Continued
„Ale policajti o tom už vijou,“ končil hlášení o neprůjezdnosti kterési okresní silnice kolegiální řidič do rozhlasové Zelené vlny. A mě zalila vlna blaženosti z toho moravismu. Onen dobrý muž samozřejmě nechtěl říci, že by snad policisté o nepříjemném zádrhelu rychle složili žalozpěv a nyní jej, podobni vlkům, sborově vyjí. Nebo že na téma lokálního … Continued
Monotematičnost labelu, jako jsou italské Glacial Movements (zobrazení oblasti ledu a sněhu), v sobě vždycky skrývá čertovo kopýtko, že se k protagonistům edice může přifařit někdo, kdo míní poodhalit krajinnou záběrovost, aniž se bude snažit upřesněněji evokovat její specifičnost. Netvrdím, že tomu tak přesně je v případě CD Framed Waves, kterou z pěti záhledů sesadilo bruselské duo Tropic of … Continued
Zapomenutý orchestr země snivců patří od půlky devadesátých let k nejzajímavějším tuzemským experimentálním souborům pohybujícím se na pomezí improvizace a ambientu. Debutové desky se paradoxně dočkal až letos, kdy slavil za účasti mnoha hostí čtvrtstoletí existence. Kromě jádra skupiny, které tvoří bubeník Jaroslav Kořán, Michal Kořán hrající na klávesy a Marek Šebelka obsluhující gamelanovitě znějící orloj … Continued
Yo Soy Indigo tomu říkají poněkud vykonstruovaně folk-funk, nebo také freak-folk-jazz. Internacionální šestice, kde čeští muzikanti tvoří jen třetinu sestavy , vznikla prý v Praze před čtyřmi lety náhodně při jamu a z její hudby je to znát: skvělé muzikantství, instrumentální hravost i souhra jsou patrné a na mnoha místech vytryskují i z debutového alba. … Continued
Před třemi lety jsem poprvé slyšel v Kaštanu šumavské Walden. Pavementovsky laděná kytarovka zhudebňující mimo jiné texty Jana Opolského, Garyho Snydera nebo šumavského samotáře Františka Klišíka. Tenkrát jsem vůbec netušil, že se ve Walden skrývá skoro scéna. Kromě principála Martina Patrase zde hraje na basu František Ďuriš a na druhou kytaru Libor Staněk. Libor Staněk je … Continued