Už jsem si asi koupil desky podle všech možných parametrů. Na doporučení kamarádů, na základě pochvalných recenzí (v případě některých recenzentů i na základě nepochvalných recenzí), navnaděn klipem/singlem, naslepo jen kvůli jménu producenta, ze zvědavosti kvůli zajímavému obalu atd. Žádný důvod není dost málo pádný! Ne vždy to vyjde, ale nečekaně objevené perly za to … Continued
„Er war ein Bub aus Favoriten…“ Tak začíná óda Friedricha Torberga na Matthiase Sindelara. V českém překladu mé ženy Zuzany první strofa zní: „Byl to hošan z Favoriten./Jiní tací fotbal hráli, ač se jim cihláři smáli./Hrál ho tedy – a jak – i ten,/čímž ukázal pravou tvář/ten Matyáš Šindelář.“ Post illa verba dodávám, co … Continued
Americký skladatel, kornetista, improvizátor a výtvarný umělec Rob Mazurek (ročník 1965) založil v roce 1996 společně s kytaristou Jeffem Parkerem a bubeníkem Chadem Taylorem souručenství Chicago Underground Collective, v jehož rámci dodnes působí nejrůznější formace od formátu dua až po orchestry. Sám protagonista považuje termín underground za označení pro protestní hudbu a ne za pouhou legrační nálepku a … Continued
Projekt Ruce naší Dory od počátku bavil nápaditými, obraznými texty. Tako kvalita zůstává zachována. Pochopitelně, vždyť hybatelem „Rukou“ je spisovatel Miroslav Vojtíšek alias S. d. Ch. Což v případě čtvrtého řadového alba hlásí už název Světlo duCHa. Verše jako „máš nějakou představu o míře dobrého vkusu?/právě tolik patosu co unesu hnusu“ vtáhnou do poslechu na první dobrou. … Continued
Páně Kyšperského loňská tvůrčí hyperaktivita zaslouží obdiv. Album Spí vánoční pták, které tématy skladeb nemá s Vánocemi nic společného, točila kapela paralelně se zdařilým titulem Komik do půl osmé. Alespoň se to uvádí v tiskové zprávě a není důvod nevěřit. Kyšperský není jediný kvartální písničkářský „grafoman“, míněno v dobrém. Ovšem je jeden z mála, kterému taková nadprodukce neubrala na … Continued
Tok není obyčejné album, na které se dají uplatnit běžná kritéria. Martin Janíček není hudebník v klasickém slova smyslu a ani to o sobě netvrdí, je výtvarník, který se věnuje vytváření znějících objektů, což dělá už od devadesátých let, kdy pracoval především s ohnutými překližkami, jejichž rohy spojily dráty, nebo napínal struny napříč místnostmi. V tvorbě znělých objektů … Continued
V polovině sedmdesátých let publikoval Petr Lutka dva singly a mohlo se zdát, že z celé té podezřelé písničkářské party Šafrán je pro vydavatelství ještě nejpřijatelnější. Neměl vlastní repertoár, zpíval téměř výhradně popěvky Jiřího Zycha, svého spolužáka ze základní školy v Lipníku nad Bečvou. Ty skladby byly nevázaně veselé a ohlas na koncertech ukazoval, že … Continued
Výsledky výročních anket world music představují stále víc pokus o inventuru hudebního ekosystému, jehož vývoj díky digitalizaci už nemáme šanci souhrnně sledovat. S mnohými nominovanými alby se ke všemu ocitáme na místech, kam se předtím ještě nikdo neodvážil vstoupit nebo jsme o nich neměli ani tušení. A to je na world music, ať už si … Continued
V dlouhé kariéře Vladimíra Merty byla spolupráce s rockovou kapelou vlastně jen epizodou. V letech 1988 a 1989 odehrál s Dobrou úrodou několik koncertů, ovšem pamětihodných – nejen proto, že se konaly na hojně navštěvovaných festivalech, jako byla Lipnice nad Sázavou nebo Rockfest. Dobrá úroda ale skončila moc brzo: ani se nedostala do studia. Až … Continued
Název alba byl odvozen od legendární jazz-funkové newyorské kapely Stuff, působící hlavně v sedmdesátých letech (s kytaristy Erikem Galem a Cornellem Dupree a s bubeníkem Stevem Gaddem). Skladbou jejího repertoáru Love the Stuff / Ain’t No Mountain High Enough proto své album uzavírají. Stojí za připomenutí, že pianistu skupiny Richarda Tee, oba zmíněné kytaristy i bubeníka, angažovala … Continued
Koncertní alba bývají v diskografiích považována za doplněk, cosi méně důležitého, než studiové nahrávky nového materiálu. Že to tak nemusí nutně být vždycky, dokazuje dvojdisková, a vlastně úplně první bilance jedné z nejpopulárnějších slovenských zpěvaček. Ta za dvacet let urazila nezvykle členitou cestu, vývoj, ve kterém ani po vyzkoušení si masové slávy mainstreamových umělců nepřestává … Continued
„Karel Teige – padada, / na mozek co napadá.“ Vážně? Kdo vezme do ruky monumentální bichli Rey Michalové z produkce pražského nakladatelství Kant, musí si nutně pomyslet, že na „mozek napadal“ svého času spíš T. R. Field, autor legendárních Kosočtverců na ohradách. Proč? Jistě nejen kvůli váze té opulentní knihy (cca tři kilogramy), počtu stránek … Continued