Jakub Bělan
* * * Hlava zvrácená nazad, zbytky vzduchu v nosních dírkách. Chrčíš; slova se ti lámou v hrdle. Jsi ďábel, že tě vidím jít napříč lánem sedlé krve? Jsi bůh přibitý hlavou dolů? Ohnivý stín sejmutý ze zdi? Vítr pokyvující pohledem? Jsem dítě tvých očí; zářím na všech koncích, a nikdy uprostřed. * * * … Continued