Lydia Lunch dokáže šokovat, částečně autobiografická Paradoxia to jasně ukázala. Ovšem záplava nechutného sexu, který nepřinášel uspokojení a zanechával na patře hořkou pachuť marné snahy zabíjet čas, působila po chvíli samoúčelně, knize chyběl další rozměr a působil spíš jako postpubertální výron hnisu, který mohou ocenit buď vysoce perverzní jedinci, nebo pár zasvěcených, kteří budou znát … Continued
Asi většina z nás se něco dozvěděla o velkém skalním umění našich předchůdců kdysi v dávném pravěku. Tyto letité fresky jsou předmětem výkladu prvního dílu každé encyklopedie umění a jména velkých pravěkých obrazáren jako Altamira, Trois Fre`res, Lascaux se dostala do učebnic dějepisu. Ustálená představa říká, že tyto obrazárny vlastně byly jakési pravěké chrámy, kam … Continued
Můžeme snadno název i obsah tohoto výborného alba vztáhnout na vlastní historii let šedesátých až sedmdesátých, kdy rock patřil k rozkladným elementům tehdejší mocenské ideologie, ale kytarista Nguyen Le to určitě myslel obecně, když si k tomu vypůjčil titul od Boba Marleyho, jedné z podstatných osobností nejen hudební, ale celé pop kultury. Nguyen Le s … Continued
Na svém předchozím opusu Expressions On Piano (viz recenze v UNI 9/2010) se Steve MacLean představil coby expresivní pianista. Tentokrát zvolil polohu imaginativního pararomantika a nechal se inspirovat letní atmosférou na pobřeží oceánu. Není to ovšem prvoplánová selanka, ale něžně prokomponované dílo, z něhož čiší pocit štěstí a uvolněnosti, ale zároveň tu najdeme i temnější … Continued
Slyšet Dr. House zpívat blues je samozřejmě stejný šok jako vidět českého prezidenta krást chilské pero. Pouze s tím rozdílem, že je to šok příjemný. I kdyby poselstvím téhle desky nemělo být nic než prosté sdělení, že ne každá televizní hvězda má místo mozku malou kostku, museli bychom to s povděkem kvitovat. Ale světe, zboř … Continued
Martin Davidson zmapoval na svém Emanemu všechno, co nějak souviselo s Johnem Stevensem a jeho proměnlivým tělesem Spontaneous Music Ensemble. Není divu, protože bubeník a kornetista Stevens (1940–1994) je bezesporu „magnus parent“ britské improvizační scény; jeho role nebyla pouze zakladatelská, nýbrž i hledačská, protože průběžně varioval obsazení souboru a promýšlel šance vzájemného reagování se spoluhráči. … Continued
Rok 1982 byl v českém jazzu nešťastný. Byl uzavřen povedený jazzklub Parnas na vltavském nábřeží. V den zahájení byly dramaticky zakázány 11. Pražské jazzové dny Jazzové sekce, v Mnichově při autonehodě umírá vynikající saxofonista Rudolf Ticháček. A po vlasti československé na ojedinělých koncertech se zjevuje amatérská kapela zrozená před deseti lety z kvarteta Emila Viklického … Continued
„V Brandejse znám spoustu lidí, mám tam i tetu, co špatně vidí,“ chce se člověku zanotovat s Petarem Introvičem při poslechu nové položky z diskografie čerstvého jubilanta Boba Dylana. Koncert na folkovém festivalu Brandeisovy univerzity ve Walthamu, jen kousek od Bostonu, se odehrál před dobrými osmačtyřiceti lety. Záznam z něj se však našel teprve nyní. … Continued
Japonský elektronický mág Kazuyuki Kishino aka KK Null je znám především coby leader noisehardcoreové úderky Zeni Geva. Na počátku l etošního roku se po určité době nečinnosti způsobené smrtí jeho matky vrátil na hudební scénu se sólovým albem na svém zbrusu novém labelu Nux. Extropy 01 je hluková smršť s neuvěřitelně emotivním nábojem a velice … Continued
2. 6. Dominic Miller, Palác Akropolis, Praha Stingův dvorní kytarista se vrací do ČR s vlastní hudbou. O den později zahraje v Kopřivnici a 4. 6. ve vinařství Sonberk v Popicích. 4. 6. Festival osamělých písničkářů, Kaštan – scéna Unijazzu, Praha Tradiční setkání v režii Jana Buriana. 6. 6. Poetic Filharmony, Jazz Dock, Praha Mladá … Continued
Gino Robair je světu pravděpodobně znám především coby bubeník na albech Toma Waitse Alice, Blood Money, Orphans a ze soundtracku k filmu Tiger and the Snow. Jeho záběr je však mnohem širší. Je vyhledávaným sidemanem v Bay Area (tedy souměstí kolem San Franciska), ale i jinde ve světě. V poslední době napsal operu I, Norton, … Continued
Jiří Dědeček prohrábl v roce svých osmapadesátin archiv a vytáhl na světlo konvolut básní z let 1971–78, které napsal jednak „z přetlaku testosteronu“, jednak „z mladické nerozvážnosti“; několik čísel připojil v letech 2000–07 (prý „z vrozené hravosti po operaci prostaty“). Název Slizské písně (knihu vydal pražský Galén) měl snad případnému čtenáři vyjevit, o co poběží. … Continued