Je dobré slavit výročí. Ralph Towner vydal první album pro sólovou kytaru Diary v roce 1973. Průběžně se k sólovým nahrávkám vracel (Solo Concert 1979, Ana 1997, Anthem 2001, Time Line 2006, My Foolisth Heart 2017) a ani po půl století svoji invenci v rámci náročného formátu nevyčerpal. S odzbrojující upřímností prozradil jeden z důvodů, proč se mu to povedlo. … Continued

Kdo to mohl tušit, kam se původně vedlejší oddenek elektronického tvrďáka Billa Leeba postupně vyvine? Předák EBM pionýrů Front Line Assembly na prvních deskách Delerium vytvářel instrumentálními skladbami na pomezí ambientu, industrialu a world music svérázný, tajuplný svět, do kterého s už věrným parťákem Rhysem Fulberem na dalších albech nejprve vpustil vangelisovskou monumentalitu, a od … Continued

Ať už někdo vynalezne novou škatuli pro muziku, kterou si po svém jedou svérázníci typu XII Alfonso, Armelle LC, Craig Fortnam nebo tato specialita otce a syna McDadeových z anglického Bradfordu. Když do jazzu švihali epesní střelci Miles či Herbie rockovou elektrickou psychedelii, to byla rychlovka – prostě jazzrock. Když se jim rockeři zapeklitě větvenými písněmi … Continued

Zatímco ve svém minulém projektu Piirainen Blom Company (album Matka z roku 2020) propojoval finský hudebník J-P Piirainen hudbu, beatbox a pohybové umění, novinka In Solitude je solitérním dílem nejen podle názvu. Jako mnoho nahrávek z poslední doby jde o přímý důsledek izolace v období lockdownu, k níž se u finského kytaristy přidalo osobní období, kdy „zůstal po nějaký … Continued

Songs Of The Ocean navazují na předchozí Posejpalovo album Stellar Voices. Opět jde o čistě sólovou kytarovou desku, žádný návrat k cellu, na které dlouho hrál, se nekoná. Posun je přesto patrný. Jednotlivé skladby jsou dotaženější i po dnes tak důležité zvukové stránce. Nová generace digitálních efektů umožňuje zvuk zpracovávat bez toho, aby byl degradován, což … Continued

Berlínské grafické studio Jimmy Draht se okolo hudby pohybuje už více než dvacet let. Je autorem řady výtvarných prací pro místní kapely, včetně obalů desek vlivného vydavatelství Morr Music. Právě z tohoto okruhu se rekrutovala i sestava hudebníků, kteří se podíleli na několika kompilacích, které studio vypustilo do světa mezi roky 1998 a 2006. Letošní kompilace … Continued

Trojčlenný projekt mnozí považují za nejvýraznější popkulturní vklad do starobylé súfijské hudební tradice posledních let. Po všech vydařených, ale i planých pokusech uchopit souhrn perské mystické poezie, extatických zpěvů a hypnotických rytmů se nad čerstvým počinem dojímají vlastně oprávněně: promyšlené propojení qawwali s moderními nástroji, západními harmoniemi a symfonickým orchestrem totiž zní opravdu úchvatně. A když … Continued

Když se ve 30. letech minulého století v Nigérii našly první terakotové sochy starobylé kultury Nok, zprvu se mělo za to, že si je sem, řečeno s nadsázkou, schoval nějaký zloděj moderního umění, protože jejich abstraktní provedení odpovídalo spíš tehdejší době než časům 1500 let před Kristem. Londýnského bubeníka nigerijského původu Edwarda Wakili-Hicka, známého ze sestav Sons … Continued

Název alba jako kdyby naznačoval inspiraci skandinávským jazzem, leč není tomu tak. Byť titulní balada Fjordy jistou severskou snivost nepostrádá. Jde spíše o konzervativní, ovšem veskrze příjemný post-bop/mainstream/straight-ahead jazz. Vyhýbající se standardům, zato s chytlavými autorskými motivy, ze kterých se dá při improvizacích vycházet stejně vzletně jako z oněch standardů. A čert vem, že třeba v tématu … Continued

Koncerty a nahrávky ansámblu Musica Antiqua Praha v 80. a 90. letech představovaly pro posluchače, už jaksi nenadšeného vydrezírovaným stereotypním omíláním „vážnohudbého mainstreamu“, skutečné zjevení. Po staletí neslyšená, přitom fascinující díla staré hudby, příjemně dráždivě nezvyklé ladění (dobové nerovnoměrné temperování se postaralo také o vítané pauzy k rozjímání, když pan kapelník Klikar musel mezi skladbami přeladit varhanní … Continued

Nádherné album, kterého se bez boje nevzdáte; a rozhodnete se k tomu nejspíš hned po prvním poslechu. Lisa má totiž nejen velké proletářské srdce, ale hlavně neobyčejně velký hlas. Bez něho se rodačka z vesničky poblíž hranice se Severním Irskem neobejde: „Při zpívání pravdy přece nemůžete šeptat.“ Hned po příjezdu do Dublinu na sebe strhla pozornost a … Continued