Zachytit Fujakovu košatou uměleckou osobnost v knižním rozsahu je zcela v řádu věci. A hudebnímu publicistovi, estetikovi, pedagogovi a také bubeníkovi-konzervatoristovi Ľubomíru Pavelkovi se podařilo napsat a z Fujakových textových materiálů sestavit pochopitelně nikoliv vyčerpávající (to nejde), ale svrchovaně informovaný, pestrý a k dobru věci zhutněný portrét osobitého hudebníka, skladatele, teoretika umění, sémiotika, vysokoškolského pedagoga, organizátora kulturního dění, publicisty … Continued

Literární publicista, kritik a kulturolog Jan Lukavec se ve své knize zabývá celou řadou zdánlivě obyčejných předmětů naší každodennosti. Zasazuje je do kulturního rámce, který mnohdy započíná antikou a obsahuje řadu perspektiv: praktickou, duchovní, symbolickou, módní… Snad nejlépe příklad. Na smutném osudu kvalitních sýrů v Rusku (jsou stále nedostupnější) dokazuje, proč se jim v této zemi nikdy … Continued

Když v Evropě probíhá válka vyznačující se plošným bombardováním jak vojenských, tak civilních cílů – je možná na čase sáhnout po knize někoho, kdo o věci něco věděl. Německý literární vědec a spisovatel W. G. Sebald (1944–2001) přesídlil koncem 60. let do Británie, protože se nedokázal smířit s německým alibismem ve vztahu k druhé světové válce. V curyšské přednášce … Continued

Srovnávací geneze a koexistence klenotů je vždy ošidná nejen pro klenotníka. Ten ale svým bystrým okem s lupou zjistí onaký brus, odlesk, zabarvení. U knih zásadního významu je to zapeklitější. Protože zde jsou to vpravdě perly, ani jedna není lepší či horší, stojí pevně vedle sebe, a v tomto případě se navíc sympaticky i symptomaticky doplňují. Příběh … Continued

Krátké, maximálně dvacetiřádkové zápisky, kterými Josef Kroutvor (1942), historik umění, básník, prozaik, a především esejista, dokladuje jednu ze svých podstatných „životních“ tezí, že jsme zahlcováni množstvím slov, že „umění je lék, který se podává po kapkách“. Autor je z tohoto pohledu dokonalý kontrarevolucionář: koná vše opačně, všechna ta báječná slova s předponou „post-“ jsou pro něj zřídla … Continued

„Kým byl? Hercem, který si hru spletl s mučednictvím a scénu s hranicí, z níž předváděl symptomy své agónie? […] Surrealistou, který žil nadrealitou až k zešílení? Dalším bláznem, který chtěl vyléčit šílený svět? Mučedníkem ideje kultury?“ Polský kulturní antropolog napsal knihu o Antoninu Artaudovi (1896–1948), o němž jsme si mysleli, že je básníkem, divadelníkem a příležitostným hercem, ale … Continued